Talent Plzeň Handball

Už v průběhu druhé půle na plzeňského pivota pokřikoval slovenský kouč Daniel Valo, který pak na Jakuba Šindeláře slovně zaútočil i po porážce svého celku 26:31. Trenéra museli uklidňovat rozhodčí.

O co přesně šlo? Vala rozlítila situace ze 44. minuty (23:19), kdy odkulhal ze hřiště frýdecký Slavomír Mlotek, který na brankovišti narazil právě do bránícího pivota Talentu a bolestivě si poranil záda.

"Musím se na to ještě znovu podívat na videu, takže to příliš nechci komentovat. Ale se Slávou to nevypadá dobře, říká, že dostal kolenem do zad. Musí na vyšetření. Já mám rád tvrdou hru, ale ne zákeřnou. A mám pocit, že to ze strany tohohle hráče (Šindeláře) v některých případech překračuje hranice," zlobil se 43letý bývalý reprezentant Slovenska.

"Měl tam na mě po zápase nějaké výtky. Kdyby alespoň něco konkrétního, ale jen mi nadával," reagoval Jakub Šindelář.

Šlo mu o zákrok na Slavomíra Mlotka, který pak musel střídat?

Tak v tomhle jsem nevinně. Po kontaktu s mým spoluhráčem po mé pravé ruce a blbě na mě upadl. Určitě to pro něj nebylo vůbec nic příjemného, muselo to bolet. Ale tohle byla nešťastná srážka. Pak tam byl ještě jeden zákrok, kde připouštím, že kontakt tam byl. Ale na hráče, který to rozdává zleva i zprava.

Na fotografii: Daniel Valo nadává Jakubu Šindelářovi

Obecně vám takové emotivní zápasy vyhovují. Je to tak?

Mám rád emoce, tím jsem pověstný celou kariéru. Nemyslím, že to bylo nějak za hranou. Vyhecované zápasy vás dostávají do hry, nakopnou vás a všichni začneme víc pracovat. Ale co se dělo po zápase, to snad ani nebudu komentovat. Někteří lidé si myslí, že si mohou dovolit všechno.

Pojďme tedy k zápasu, který se pro vás zpočátku nevyvíjel dobře...

To máte pravdu, první poločas se nám vůbec nepovedl. Hledali jsme se. Určitě jsme nic nepodcenili, na to jsme dost zkušený mančaft. Chvíli nám trvalo, než jsme se nastartovali, ale druhý poločas už byl lepší. Zkvalitnili jsme obranu a začali jsme proměňovat šance. Přidali jsme ve všem a zlepšili se.

I tak jste poztráceli v přechodu do útočné fáze spoustu míčů, neproměnili jste snad osm trháků. Čím si to vysvětlujete?

Dělali jsme až moc technických chyb, možná to pramenilo i z proházené sestavy, kdy praváci museli hrát napravo.

Zápasem s Frýdkem vám začala další náročná série zápasů. Do Vánoc hrajete ještě pětkrát, jak se na to (ne)těšíte?

Je toho hodně, musím to skloubit i s prací, takže je to náročné. Ale právě pro tyhle chvíle házenou děláme, baví nás to.

Příští víkend vás čekají dva zápasy evropského poháru v Izraeli, už jste se koukal na soupeře (Ramat Hasharon z Tel Avivu)?

Vůbec ne, jdeme zápas od zápasu. Příprava na Izraelce bude až ve čtvrtek, protože předtím hrajeme ještě ve středu extraligu v Novém Veselí. To je nevyzpytatelný, tam to bude hodně složité.

Co říkáte na to, že převládlo ekonomické hledisko a oba zápasy hrajete na palubovce soupeře? Snižuje to vaše naděje na postup?

Pro diváky i pro nás by bylo samozřejmě lepší hrát klasicky doma - venku. I kvůli rozložení sil, bylo by to spravedlivé. Ale chápu, že doba je složitá a tohle bylo nejvýhodnější řešení.

Je v tomhle nabitém programu zvlášť důležitá regenerace? A kde na ní vzít prostor, když vy k tomu všemu ještě musíte stíhat pracovní povinnosti?

(usměje se) Není to jednoduché, ale regenerace musí být. V rytmu, kdy hrajeme středa - víkend věnujeme hodně času rehabilitaci. Tréninky jsou volnější, vždy jen jeden je zaměřený na příštího soupeře. Musíme to zvládat.