Házená má na Plzeňsku bohatou tradici. Začátky patří české házené, plzeňským klubům Ikar, Star a Petřín. Vynikající házená se hrála v Bolevci, Újezdě, Starém Plzenci, Šťáhlavech nebo Třemošné. Po reorganizaci tělovýchovy vznikl ve Spartaku ZVIL Plzeň silný oddíl národní házené, který navázal na tradici házenkářů Viktorie Plzeň.

Přechod na mezinárodní házenou - handbal - se neobešel bez potíží. V Československu měla tato hra premiéru v roce 1949, v Plzni se házená bez přízviska česká, poprvé hrála na Střelnici. Vybraný tým města se utkal s ATK Praha.

V dalším roce - 1950 - se poprvé uskutečnilo mistrovství republiky v házené o sedmi hráčích. Plzeň se úvodního ročníku nezúčastnila. Tradice české házené byla v regionu příliš silná, diváci přijímali handbal s rozpaky, funkcionáři novoty zavádět nechtěli. Měnit zavedenou hru se však nechtělo ani starším hráčům. Novou hru okusili mladí házenkáři v době vojenské služby v ATK Praha, a proto v roce 1951 vzniklo v Plzni při oddílu české házené družstvo mezinárodní házené. Dolák, bratři Eretové, Havel, Hofman, Kugler, Kott, Kuda, Loučím, Nesvadba, Ulč, bratři Šteifové a Víchové. To byla jména prvních plzeňských handbalistů.

V roce 1953 se tým zúčastnil kvalifikace do celostátní soutěže, ve které skončil třetí, a to rozhodlo, že v prosinci téhož roku byl byl ustaven samostatný oddíl házené DSO Spartak Plzeň. U jeho zrodu byli - Eret, Loučím, Nekola, Nesvadba, Nykl, Pešl, Rutar, bratři Víchové. A hned start v celostátní soutěži, která se hrála v roce 1954 ve třech skupinách, byl velmi úspěšný. Plzeňané jednu z nich vyhráli a postoupili do finále.    

Od začátku pravidelných soutěží si Plzeň v lize získala pověst korunního prince, pravidelně totiž obsazovala druhou příčku za pražskými vojáky. Od roku 1954 do konce sezony 1972 byli Plzeňané osmkrát druzí, šestkrát třetí. Za úspěšnou reprezentaci na mistrovství světa ve Švédsku byli Václav Eret a Zdeněk Pešl jmenováni mistry sportu, následovali je i Nykl a Vícha. Po mistrovství světa v NDR se stal Václav Eret dokonce zasloužilým mistrem sportu.

Potom do mužstva přichází Ota Kranát, z vojny se vrací Karnold, z dorostu Duda a Šafr. Plzeňští házenkáři spolu s týmy Dukly Praha a Tatranu Prešov suverénně kralují československé házené, zároveň jsou největšími dodavateli hráčů do reprezentace.

A brzy na to přichází zatím největší historický úspěch, v sezoně 1973/74 získala Škoda Plzeň první mistrovský titul. Byla neděle 2. června, když Plzeňané zvítězili doma nad Duklou 20:16 tři kola před koncem soutěže mohli začít slavit. V mistrovském týmu byli: Říha, Rybář, Kugler, Haber, Rojík, Lhotský, Jarý, Ebrle, Tuček, R. Šulc, Krepindl, Čejka, J. Šulc, Šedivec, trenérem byl Václav Eret a vedoucím týmu Miroslav Eret.

Ale už předchozí léta byla velice úspěšná. Dvě druhá místa v lize v letech 1970 - 1972, kdy byli v sestavě hráči Jandl, Jarý, bratři Šulcové, Šnobl, Ebrle, Šedivec, Haber, Heřman, Trykar, Kranát, Duda, Čejka, Krepindl, Šafr, Lhotský.

 

I po prvním titulu následovala opět medailová umístění, ale k dalšímu triumfu vždy kousek chyběl. Ve druhé polovině osmdesátých let nastal ústup ze slávy, klub se umisťoval ve spodní polovině tabulky a v sezoně 1989/90 dokonce z nejvyšší soutěže sestoupil. Sice se rychle vrátil, ale výkony se nemohl měřit se špičkovými kluby.

Po rozpadu Československa se klub přejmenoval nejprve na Jatas Plzeň (sponzorem byly plzeňské jatky) a později na HC Kovopetrol Plzeň. S příchodem Kovopetrolu jako hlavního sponzora v roce 1994 začala nová zlatá éra klubu. Před sezonou 1996/97 se týmu jako trenér ujal stříbrný olympionik z Mnichova a československý mistr Vladimír Haber a tým výrazně posiloval. Z ciziny se vrátili odchovanci Martin Šetlík a Michal Tonar, přišli i bývalí Dukláci Roman Bečvář a Pavel Pauzaí. Rychle přišel vzestup až na na nejvyšší příčky extraligové tabulky. V sezoně 1997/98 Kovopetrol vyhrál základní část soutěže a v play-off postupně vyřadil Jičín (2:0), Zubří (3:2) a ve finále Karvinou 3:0 na zápasy. Druhý titul v historii klubu přišel po dlouhých 24 letech.

Následující sezona měla podobný scénář jako předchozí. Kovopetrol opět vyhrál základní část, v play-off vyřadil nejprve Jičín (2:0), pak Karvinou (3:0) a ve finále po velkém boji Frýdek-Místek 3:2, soupeř hrál tehdy domácí zápasy v hokejové hale.

Tým nastupoval v sestavě: J. Štochl, P. Štochl - Bokr, Špalek, Pauza, Piroch, Bečvář, Mráz, Blecha, Tonar, Šetlík, při pravním titulu i Mašát a Nocar, při druhé zase Stöhr.

Ve druhé mistrovské sezoně se také klub zahrál prestižní Ligu mistrů, v níž poměřil síly ze špičkovými celky z Evropy. Ale v konkurenci španělského Portlandu San Antonio, švédského Redberglidsu Göteborg a slovinského Celje Pivovarna Laško nezískal ani bod.

Potom skončil hlavní sponzor a začal úpadek plzeňské házené, v následující sezoně sice HSC Plzeň Plzeň ještě v souboji o bronz porazil Zubří a zajistil si také start v nově se tvořící česko-slovenské interlize. Ovšem po jejím vzniku nastal postupný ústup ze slávy. Po dvou pátých místech nedokázal klub sehnat finance na další provoz a v roce 2002 zanikl.

Nejvyšší soutěž se pak do Plzně vrátila v sezoně 2005/06, kdy do nejvyšší soutěže postoupil tým SC Lokomotiva Plzeň hrající dříve dlouhá léta v nižších soutěžích. V roce 2010 pak vznikl nový klub hrající pod hlavičkou SSK Talent M.A.T. Plzeň. Klub se během několika let propracoval mezi absolutní špičku české házené, když vybojoval čtyři tituly mistra České republiky.

V sezoně 2013/14 se extraliga hrála systémem základní část + nadstavba, nebylo tedy play"off. Talent v základní části zaznamenal mimo jiné unikátních 14 vítězství v řadě a dominoval i nadstavbě, celou soutěž zakončil s osmibodovým náskokem na čele tabulky. V Plzni se tak po dalších 15 letech opět slavil házenkářský titul, když na tradici zaniklé Škodovky/Kovopetrolu navázal v roce 2010 zformovaný Talent.

Od sezony 2014/15 se extraliga opět vrátila k play-off. Talent ovládl základní část se čtyřbodovým náskokem, v play-off pak postupně vyřadil Frýdek-Místek 3:1 na zápasy, Karvinou 3:0 a ve finále Lovosice také 3:0.

Před sezonou 2015/16 Plzeň výrazněji obměnila kádr a především v úvodu základní části to bylo znát, ztrátu se už dohnat nepodařilo a Talent skončil v tabulce třetí. Jenže v play-off se projevila síla týmu, ve čtvrtfinále Talent zdolal Lovosice 3:0, v semifinále Hranice také 3:0 a ve finále pak vítěze základní části Duklu Praha 3:1 na zápasy. Podařilo se tak dovršit vytoužený mistrovský hattrick.

Pak přišlo dvakrát stříbro, nejprve jim finálovou porážku oplatila Dukla a skončil trenér Martin Šetlík, který byl podepsaný pod předchozími třemi tituly.

Jeho místo zaujal Michal Tonar a v první sezoně byl také druhý, když ve finále Talent podlehl Karviné. O rok později už se radoval z dalšího titulu a i v nedokončené sezoně 2019/2020 byl po základní části na prvním místě, jenže titul se neuděloval.

Cookies

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o některých můžete rozhodnout sami. Více informací zde.