Talent Plzeň Handball

S plzeňským Talentem se trenér Michal Tonar loučí v předčasně ukončené sezoně prvním místem, ale o mistrovské oslavy byl ochuzen, protože play-off se letos nehraje.

"Bohužel ta situace přišla a nám nezbývá, než ji respektovat. Je to škoda, protože jsme to měli velmi dobře rozjeté. Zvlášť v období před Vánoci mančaft šlapal jako švýcarské hodinky a bylo to vidět i na výsledcích," říkal 50letý kouč po nezvyklém konci sezony.

Zdál se vám tým ještě silnější než v minulé sezoně, kdy získal titul?

Těžko říct, ale všechno si sedlo. Kluci začali věřit jeden druhému, podzim jsme odehráli velmi slušně.

A to ještě v zimě přišly tři výrazné posily ? Milan Škvařil, váš starší syn Michal a srbský internacionál Stefan Terzič...

Bohužel neměli tito hráči dostatečný prostor, aby se ukázali. Ale stejně si myslím, že v momentech, kdy by se lámal chleba, bychom se vraceli k podzimnímu složení.

A vy jste mohl zase slavit titul i s oběma syny?

Samozřejmě, že to člověka napadne, ale nikde není psáno, že bychom play-off zvládli. Ale my jsme si to užili už loni. Bohužel teď se rozejdeme, zůstává jen Miki. Možná jednou zase v jiném mančaftu?

V jakém režimu teď tým Talentu funguje?

Kluci dostali od klubu až do 4. května dovolenou, pak bychom se měli znovu sejít a začít trénovat. Snad už to půjde aspoň trochu společně, ale hlavní náplň bude stejně kondice. Sice je to pro hráče nezáživné, ale fyzička není nikdy na škodu. (úsměv)

Budete u toho ještě i vy?

Měl bych, smlouvu mám do konce června a chci jí dodržet.

A už víte, kam potom povedou vaše další kroky?

Teď je to složité, jsem ve fázi hledání, poohlížím se po novém angažmá. Teď má každý tým svých starostí až nad hlavu. Uvidíme, jestli se něco objeví. V trenérské práci bych chtěl pokračovat.

Díváte se spíš za hranice nebo hledáte i v extralize?

Já si nedělám zbytečné iluze, že by o mě v Čechách někdo měl zájem. Spíš to vypadá na zahraničí, ale nic konkrétního není na obzoru. Jak říkám, momentálně jsem ve fází hledání.

A když byste měl bilancovat. Jak byste zhodnotil svoje působení v áčku Talentu M.A.T. Plzeň?

(zamyslí se) Škoda, že to bylo takhle krátké. Nemyslím si, že bych to dělal špatně, výsledky jsme měli. Víc bych se v tom nechtěl babrat. Takový je život. Jsem rád, že jsem u takového mančaftu mohl být. Tahle sezona byla úspěšná, jenom tři prohry. Co víc si přát.

Nejhezčí vzpomínka bude na loňské finále s Karvinou?

Jasně, to byl vrchol mojí trenérské kariéry. Po třetím zápase, kdy jsme doma prohráli a Karviné chybělo jen jedno vítězství k titulu, nám nikdo nevěřil. Snad jen ta hrstka nejvěrnějších, která s námi vyrazila do Karviné. Odměnou jim byla pak velikánská radost z obratu. Tam už byly oslavy přichystané a my jsme vrátili sérii do Plzně. No a ten pátý zápas, to je pecka. Ještě dneska, když si to pustím na videu, běhá mi mráz po zádech.

Vy jste tituly získával i jako hráč, v čem je to v roli trenéra jiné?

Zásluha hráčů je větší, oni mají míč v ruce. Neříkám, že stanovování taktiky a určité rady trenérů, nejsou důležité, ale rozhodují ti kluci na hřišti. Takhle to aspoň cítím já.